Pokud česká média referují o údajném či prokázaném policejním násilí, jsou to většinou případy ze Spojených států. To vyvolává dojem, že vyřádit se na příslušnících různých menšin je oblíbeným koníčkem jen amerických ochránců veřejného pořádku. Jasně, stane se to i jinde, hlavně v policejních státech, jako jsou třeba Rusko nebo Čína. Zde se ale o podobných případech v běžných médiích nereferuje natolik, aby to vzbudilo zájem českých novinářů. Tuzemská média se nicméně začala zabývat případem pražské doktorandky Kateřiny K., obžalované z útoku na veřejného činitele při červencové demonstraci na podporu uprchlíků, kde se snažila zabránit policejnímu násilí. Připomeňme si v této souvislosti vývoj jiného, ale podobného tuzemského případu. Už dva roky se jím intenzivně zabývá soud, prozatím ale zcela bez výsledků.
Občanská společnost zasahuje – na chvíli
Když jedné květnové noci roku 2012 v Kynšperku zemřel Luďovít K., pomocný dělník a otec tří dětí, rychle se šířila na české poměry mimořádná vlna rozhořčení. A to nejen mezi Romy, ale i mezi lidmi léta se angažujícími v boji proti nenávisti ve společnosti. Odezněly tehdy právě protiromské nepokoje na Šluknovsku a policejní prezidium opět zavedlo politiku „nulové tolerance“, přestože taková politika často připravuje některé jedince o zdraví či dokonce o životy. Hlavně, aby se vrátil „klid“ na české ulice.
Koliščák byl Rom. Osudný večer mu nepomohlo ani to, že byl aktivním a vyznamenaným profesionálním vojákem.
Skromného pohřbu Luďovíta K. se zúčastnily na dvě stovky Romů z celého karlovarského kraje. Měsíc na to se konala solidární demonstrace na náměstí v Sokolově požadující důsledné vyšetření jeho smrti. Na nátlak krajského vedení policie i jedné vládní agentury tehdy romský podnikatel z Chodova spolu s některými místními příslušníky policie bránil Romům v tom, aby se veřejného shromáždění zúčastnili. Vzniklo i anonymní video k celé kauze, které stejně rychle zase zapadlo v zapomnění. A jak to tak bývá, pokud policie vyhlásí na nějaký případ delší informační embargo, zájem veřejnosti brzo upadá.
Případu se chopil advokát zastupující zájmy pozůstalých dětí. Tomu trvalo rok a půl, než přesvědčil příslušné orgány, aby vyměnily vyšetřovatele případu, který se ho pokoušel po celý rok zahrávat do autu. Vyšetřující z Generální inspekce bezpečnostních sborů nakonec návrh na podání obžaloby uskutečnil až na pokyn shora. Krajská státní zástupkyně z Plzně obžalovala podezřelé příslušníky policie z usmrcení z nedbalosti.
Policejní divadlo na sokolovské scéně
Od té doby se vleče zdlouhavé soudní řízení, které však vůbec nepostrádá zajímavé momenty. Jednou by se mohlo stát námětem pro strhující detektivku. Korunní svědek obhajoby ihned po policejním zásahu informoval rodinu zemřelého o brutalitě zasahujících policistů. Pak však náhle ztratil paměť. Při výslechu obvinil zemřelého, že mu v parku před zásahem policie vypil celou krabici vína a následně napadl mladou ženu. O povaze policejního zákroku pak nebyl schopný nic bližšího říct.
Původní výpověď zmíněného svědka citoval před soudem Dušan S., švagr zemřelého. Mezitím ho ale místní policisté stačili obvinit z toho, že korunního svědka fyzicky napadl a později se téhož svědka prý pokusil v lese dokonce upálit. Dušana S. vzal soud do vazby, přestože byl dlouhodobě zaměstnaný a měl čistý trestní rejstřík. Ve vazbě se neúspěšně pokusil o sebevraždu. Poté, co byl po několika měsících z vazby propuštěn, ho zaměstnanec bleskově přijal na staré místo, kde dodnes řádně pracuje. V prosinci Dušana S. sokolovský soud zprostil obvinění ve věci žhářského útoku, v případě fyzického napadení byl odsouzen k nepodmíněnému trestu. Proti trestu se odvolal a podle svého advokáta má velkou šanci vyhrát i tento spor. Aspoň z části se totiž nyní ukázalo, že divadelní kousek s korunním svědkem obhajoby diletantským způsobem zinscenovala okresní policie za pomoci některých místních kolegů. Co na sokolovské scéně zahrají příště, zatím není známo.
Vraťme se ale k případu nečekané smrti do té doby dle lékařů zcela zdravého Luďovíta K. Zmíněný zmocněnec pozůstalých – dnes shodou okolností ministr spravedlnosti – si objednal znalecký posudek od 3. lékařské fakulty Karlovy univerzity. Znalci z vinohradského Ústavu soudního lékařství před soudem potvrdili, že smrt poškozeného mohl zavinit jedině policejní zákrok. Přesvědčit sokolovského znalce, který oběť pitval, se jim však nepodařilo. Zmíněný znalec konstatoval, že vinu policistů na smrti Luďovíta K. nelze potvrdit, jelikož v úvahu připadá více příčin smrti. „Dva znalecké posudky se totálně rozešly v závěrech. To znamená, tam se neshodujeme v tom, jaký je důvod tohoto zdravotního následku, který u něj byl shledán“, řekl ČTK soudce Milan Tomeš v prosinci. „Jeden ten znalecký posudek říká, že příčinou smrti bylo udušení z vnějších příčin a jeden znalecký posudek říká, že žádné takové příčiny tam nalezeny nebyly.“ Proto nechá soudce zpracovat revizní znalecký posudek ústavním znaleckým pracovištěm v Olomouci. Výslech třetího lékařského znalce před soudem je nařízen na konec března u Okresního soudu v Sokolově.
Dodatek jen mimochodem
Slovenské soudy už rok řeší podobný případ. V dubnu roku 2013 zemřel po večerním policejním zásahu v jedné trebišovské restauraci Ivan Koliščák, vojenský veterán z Afghánistánu. Policista, který na místo dorazil se třemi kolegy, ho rdousil a nakonec podle obžaloby také udusil. Před soudem odmítl vypovídat a prvoinstanční soud ho loni zprostil obžaloby. Nyní případ projednává krajský soud v odvolacím řízení. Ani zde se v krvi napadeného nenašla kapka alkoholu či drog. Ani Koliščák nebyl v době konfliktu ozbrojen a ani v tomto případě příslušníci policie neutrpěli zranění. A podobně jako v kynšperským případu byl nakonec povolán třetí znalec, který měl rozhodnout o tom, zda smrt poškozeného způsobil jednoznačně policejní zásah. Také Koliščák byl Rom. Osudný večer mu nepomohlo ani to, že byl aktivním a vyznamenaným profesionálním vojákem.
Autor je novinář a překladatel.